Budoucnost areálu?


Budoucnost areálu bývalé Vojtěšské huti /Huti Koněv se dnes jen těžce odhaduje. Škála budoucí podoby území je dost široká: od zdevastované lokality s pochybným sociálním statutem až ke skvétající čtvrti kladenských měšťáků ....

Kde začít se seriozní prognozou? Může nám z části napovědět Územní plán sídelního útvaru města Kladno (ÚpK). Ten dodnes celé území pojímá jako průmyslovou zónu, kde jiné využití než průmyslová výroba není možné. Od dob zpracování tohoto stále platného územního plánu již uplynulo více než 13 let. Za tu dobu však došlo k jistému posunu ve společnosti, ke změně postojů k průmyslovému děditství a docenění jeho významu. Mnohaletá, leckdy donquijotská práce několika málo iniciativ v čele s VCPD pootočila kormidlem směrem k respektování tohoto fenoménu. Jejich aktivita, která se soustředila na Kladně především právě kolem areálu Koněv, snad pomalu přináší ovoce.

Hodnoty průmyslového děditství jsou reflektovány v nově se rodícím územním plánu. V návrhu zadání (první fáze při pořízení nového ÚpK) je areál bývalé hutě pojímán jako koláž mnoha funkcí. Budoucí využití území areálu by mělo zahrnovat jak plochy pro průmysl, tak i plochy pro smíšené, komerční a rekreační využití. A to především v závistosti na rozmístění dochovalých průmyslových objektů jako ohnisek rozvoje území. Tedy v případě jejich nového využití. Doufejme, že se takový přístup v dalších fázích pořizování UP opět nestočí do strnulých dogmat. Citlivý a přesto odvážný UP je totiž jedním z předpokladů skutečného rozvoje areálu.

Na druhou stranu i precizní územní plán nemusí znamenat zásadní podmínku pro vykročení správným směrem na cestě k celkové regeneraci areálu. Jak upozorňuje prof. Zavřel(* pro tak složité, rozsáhlé a zdevastované území jako je kladenský areál nelze aplikovat obecné procesy územního plánování. Je třeba zvolit daleko flexibilnější přístup k regeneraci areálu než co nabízí proces územního plánování vhodný již pro stabilizovaná městská území. Jak uvádí Zavřel na příkladu regenerace rotterdamských přístavů, "důvodem byly hlavně průběžně se měnící podmínky realitního trhu a tudíž potřeba měnit strategii rozvoje za pochodu". Vznikl jakýsi "ad hoc" urbanismus reagující na mnohé problémy, s možností pružné změny a doplnění, jehož výsledkem je pozoruhodná různorodost a vyvarování se "oné nudné základní ideje" formálních urbanistických konceptů. Spolu s tímto "otevřeným urbanistickým plánem" se vyprofilovala i strategie regenerace. "Rozsáhlé území bývá vyňato z normálního procesu územního plánování a je mu udělěn jakýsi speciální statut. K tomu patří i typ vlastního projektového mamagementu, v němž se potkávají urbanisté se specialisty dopravními a síťovými" ... spolu se soukromými developery, kteří dobře znají aktuální situaci na trhu s nemovitostmi.

Jisté je, že budoucnost areálu Koněv ovlivní i stavební záměry v území, které jsou již v projektové přípravě. Jejich plánované realizaci předcházely i jaksi "narychlo" provedené změny platného ÚpK. Prvním významným záměrem, který taktéž ovlivní budoucnost areálu Koněv, je stavba obchodního centra Interspar v místě bývalé válcovny Jemná IV. a V. (tzv. "Maďarka") pod kladenským autobusovým nádražím. Na tento záměr je vydáno územní rozhodnutí. Od demolice válcovny v roce 2008 se žádná stavební aktivita nekoná. Můžeme jen doufat, že to není pověstný klid před bouří a nepředznamenává tak faktickou a neodvratnou realizaci záměru. Obáváme se, že stavba tak, jak je navržena, bude představovat těžko překonatelnou bariéru mezi centrem města a areálem. Realizací záměru by tak na desítky let došlo opětovně k omezení vazeb území bývalé hutě s městem. Plocha pod autobusovým nádražím je vstupní branou do areálu a její budoucí zastavění je třeba řešit citlivě a s vědomím si jejího významu. Koneckonců to jasně naznačují i mnohé uvedené studentské projekty ...





Uvedené stavební záměry přesto nejsou rozhodující pro budoucí využití areálu. Rozhodujícím momentem v rozvoji/stagnaci této lokality je a bude obecný přístup k tomuto problému. Zda-li zůstaneme u rezignace a sníříme se s jednodušším řešením nebo zda budeme hledat často složité cesty, jak dnes ze zcela neutěšeného stavu areálu vytvořit svéráznou a prosperující část města...






(* "Pokus o strategii regenerace průmyslového areálu", Druhý dech průmyslové architektury, VCPD, 2007